Přírodní zahrada ČMELÍ KOUT v Šáreckém údolí

Tento návrh byl zamítnut
2021
50°07'02.67"N, 14°22'33.23"E
475 000 Kč (výsev květnaté louky: 360 000 Kč, rostlinný materiál - keře, trvalky, traviny- včetně výsadby: 45 000 Kč, zahradní mobiliář: 60 000 Kč, čmelín, hmyzí hotel, krmítko: 10 000 Kč)
Přírodní zahrada ČMELÍ KOUT v Šáreckém údolí

Projekt zamýšlí přeměnu prázdného travnatého prostranství naproti usedlosti Šatovka na živou zahradu s keři, trvalkami, kvetoucí loukou a zákoutím pro odpočinek, který v údolí chybí. Zahrada vytvoří hodnotný funkční prostor, který poslouží jako relaxační zóna s posezením u potoka a poskytne také domov prospěšnému hmyzu. Podtrhne venkovský ráz údolí a vrátí do něj původní přírodu, které díky pokračující zástavbě ubývá. Návštěvníkům nabídne to, co při procházce v tak unikátní lokalitě hledají: klidné místo k zastavení, kde načerpají síly, zklidní mysl a potěší se z krásné přírody.

Současný stav: Naproti usedlosti Šatovka se mezi hlavní silnicí a Šáreckým potokem nachází prostor s nízkým travním porostem a několika stromy (Katastrálním území Dejvic (729272), parcela číslo 2216/2). Místo působí zbytečně prázdně, pustě a není pro kolemjdoucí ničím zajímavé. Samotná tráva nedává žádný prostor rozvoji života drobných živočichů a je chudá na luční druhy kvítí, dříve tak typické pro českou krajinu. Vzhledem k unikátní poloze v srdci Šáreckého údolí, které je pro většinu lidí spjato s procházkami v přírodě a venkovskou atmosférou, by si toto místo zasloužilo využít svůj potenciál mnohem lépe. Relaxační místo s posezením, kde by se mohli při procházce údolím návštěvníci zastavit a odpočinout si navíc v oblasti chybí. Kolem místa vede frekventovaná silnice s cyklostezkou A17 a silnici tu poblíž křižují dvě turistické stezky. Zamýšlený stav: Cílem je proměnit pozemek v otevřenou funkční zahradu, která by naplňovala zásady živé zahrady jako pestrého ekosystému pro rozmanité živočichy s původními rostlinami a keři typickými pro českou krajinu, kde se při údržbě nepoužívají pesticidy ani umělá hnojiva. Zahrada by sloužila obyvatelům a návštěvníkům jako otevřený venkovní relaxační prostor k posezení a odpočinku s houpačkami, stolem a lavicemi. Zahrada by tvořila protiváhu k stále pokračující výstavbě v údolí, která narušuje původní charakter údolí jakožto zachovalé přírodní oblasti s vesnickou zástavbou. Pomohla by naopak rozvinout oddechově rekreační význam oblasti a současně obnovit původní cennou krajinu. Na části prostoru by byla vysázena druhově bohatá květnatá louka (například směs obsahující hvozdík, chrpu, mochnu, šalvěj, mák, kohoutek, pomněnky, sléz, zvonek, violku, třezalku, ostřici a další), která by poskytovala příznivé podmínky pro život čmeláků, motýlů i dalších bezobratlých. Tím by se do údolí mohla vrátit pestrost a druhová rozmanitost. Louka by se osázela semeny regionálního původu tak, aby byla zaručena vysoká odolnost květin a dlouhotrvající kvetoucí zeleň. Na kraji louky by byl umístěný hmyzí hotel, případně čmelín, kde by lidé mohli čmeláky a další hmyz zblízka pozorovat. Kromě osvěžujícího pohledu na barevné luční kvítí by louka navíc plnila i ekologickou funkci ochranou půdy před větrnou a vodní erozí. Výhodou květnaté louky jsou minimální náklady na údržbu, protože louka nevyžaduje trhání plevele ani časté sečení. Nahrazení prostého trávníku přirozenou loukou je navíc plně v souladu s doporučením Ministerstva životního prostředí, které nabádá města k změně přístupu k zeleným plochám veřejných prostranství (viz. Metodika „Jak pečovat o trávníky na obecních pozemcích s ohledem na suchá období a biodiverzitu!“ https://www.mzp.cz/cz/pece_travniky_obecni_pozemek)). Druhá část parcely by sloužila především návštěvníkům údolí jako relaxační místo k posezení. Od louky a od silnice by bylo odděleno pásem okrasných keřů, který by tvořil přirozenou hranici mezi jednotlivými zónami zahrady a odstínil místo od ruchu silnice. Keře by se vybíraly s důrazem na jejich původní výskyt v české krajině (například vrba jíva, trnka, řešetlák počistivý, krušina olšová, líska, dřín, svída, hloh, brslen, střemcha atd.) a prospěšnost hmyzu a ptákům. Výsadbou keřů by se vytvořilo půvabné zákoutí, kam by mohla být umístěna dřevěná houpačka, několik lavic a stůl. Součástí místa by mohly být i menší herní prvky pro děti. Keře by byly vhodně doplněny okrasnými trvalkami a bylinami tak, aby zahrada kvetla celoročně. Břehy potoka by byly zpevněny osázením rostlin travního pobřežního pásma. V místě by bylo umístěno krmítko, kde by se v zimě mohli přikrmovat ptáci. Původní druhy keřů jsou pro přírodu nenahraditelné a mají jednoznačný přínos pro podporu druhové rozmanitosti a obnovy původní krajiny. V letních měsících slouží jako útočiště pro hmyz, v zimních měsících pak jako zdroj potravy pro ptáky. Zahrada „Čmelí kout“ by vhodně doplňovala zamýšlenou stavbu seniorského centra v prostorách usedlosti Šatovka. Přispěla by k celkovému zušlechtění místa a klidné místo v krásné zahradě k odpočinku v blízkosti domova by senioři jistě přivítali. Hlavními přínosy tohoto nápadu jsou: -naplnění samotné podstaty přírodního parku: přiblížení přírody městskému člověku -podpoření celoměstsky významného rekreačně oddechového charakteru území -zvýšení atraktivity území pro rekreaci -zvýšení biodiverzity a ekologický užitek -možnost pozorování čmeláků a jiného hmyzu v jejich přirozeném prostředí -motivace a inspirace k změně péče o obecní veřejné plochy i vlastní zahrady

50°07'02.67"N, 14°22'33.23"E


Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments